Kóz aýrýlarynyń belgileri qandaı bolady
Dárigerdiń aıtýynsha, kózdiń kórý qabiletiniń joǵalýy birneshe mınýttan birneshe kúnge deıin sozylsa, ol «kenetten» bolyp sanalady.
«Adam kózderiniń kórý qabiletiniń joǵalýy bir nemese eki kózde bolýy múmkin. Sondaı-aq, búkil kórý órisi nemese onyń bir bóligi joǵalýy múmkin», - dedi dáriger.
Oftalmolog dáriger Alýa Orazǵalıeva aıtqan kóz aýrýynyń belgilerin tómendegideı:
Kóz mıgreni (kórý qabiletiniń buzylýyn týdyratyn mıgren). Belgileri: 10-20 mınýt ishinde bir kózdiń kórý aımaǵynda baıaý qozǵalatyn turaqty emes pishindi jypylyqtaıtyn daqtar. Keıde kórýdiń bulyńǵyrlyǵy, kórý qabiletiniń buzylýynan keıingi bas aýrýy. Kóbinese jas naýqastarda nemese mıgren aýrýymen syrqattanǵan naýqastarda bodady.
Torly qabyqtyń bólinýi. Belgileri: naızaǵaı sııaqty kórinýi múmkin jaryqtyń kenetten ózdiginen jypylyqtaýy, daqtar nemese juldyzshalar anda-sanda kórinedi.
Insýlt nemese ótpeli ıshemııalyq shabýyldar. Belgileri: ádette eki kózdiń kórý aımaǵynyń birdeı bólikterin joǵaltý.
Jabyq buryshty glaýkoma. Belgileri: kózdiń qatty aýrýy jáne qyzarýy, bas aýrýy, júrek aınýy, qusý jáne jaryqqa sezimtaldyqtyń joǵarylaýy. Kórý qabiletiniń buzylýy
Kózdiń múıizgek qabyǵynyń jarasy. Belgileri: kóbinese kózdiń qabyǵyndaǵy sur daq keıin ashyq, aýyr jaraǵa aınalady.
Kóz tamyrynyń nevrıti (optıkalyq nervtiń qabynýy). Belgileri: ádette kózdiń qozǵalysy kezinde kúsheıe túsetin shamaly aýyrsyný, kórý qabiletiniń ishinara nemese tolyq joǵalýy.
«Kórý qabiletiniń kenetten joǵalýyna ushyraǵan barlyq naýqastar shuǵyl medıtsınalyq kómekke júginip, dereý oftalmolog dárigerge habarlasýy kerek. Kózderińizdi saqtańyzdar. Sol arqyly álemniń sulýlyǵyn óz kózińizben tamashalaı alasyz», - dedi Alýa Orazǵalıeva.