Qyzylorda oblysynda jańadan sý qoımasy men kanaldar salynady
Mınıstrliktiń málimetinshe, budan bólek, 2 sý toraby men 4 gıdrotehnıkalyq qurylysqa rekonstrýktsııa jasalady.
Sý resýrstary jáne ırrıgatsııa mınıstri Nurjan Nurjigitov aımaqtyń sý sharýashylyǵy ókilderimen kezdesti. Vedomstvo basshysy mınıstrliktiń negizgi baǵyttar boıynsha atqarǵan jumysy týraly baıandady.
Búgingi tańda, Qyzylorda oblysynda jalpy uzyndyǵy 232 shaqyrymǵa jýyq 5 kanalda sýdy esepke alýdyń avtomattandyrylǵan júıesin ornata otyryp, sý jınaý stantsııalaryn rekonstrýktsııalaý jobasy iske asyrylyp jatyr. Oǵan qosa, uzyndyǵy 2600 shaqyrymnan asatyn 16 magıstraldyq jáne sharýashylyqaralyq arnalardy avtomattandyrý úshin jobalaý- smetalyq qujattama ázirlenip jatyr.
Oblysta sý únemdeý tehnologııalaryn engizý boıynsha da jumys jalǵasyp jatyr. Máselen, ótken jyly Qyzylorda oblysynyń sharýalary sý únemdeý tehnologııalaryn engizýdiń nátıjesinde 200 mln tekshe metrge jýyq sý únemdedi.
– Kórshiles eldermen eki jaqty jáne úsh jaqty kelissózder men qabyldanǵan sheshimderdiń nátıjesinde 2024 jyly Shardara sý qoımasyna 15 mlrd tekshe metrden astam sý keldi. Onyń 4,8 mlrd tekshe metri sýarý kezeńinde, al 10,3 mlrd tekshe metri vegetatsııaaralyq kezeńde jınaldy. Qaratereń sý beketi arqyly Soltústik Aralǵa 2,6 mlrd tekshe metr sý jiberildi. Salystyrmaly túrde aıtsaq, 2022 jyly Aralǵa bar bolǵany 816 mln tekshe metr sý jiberilgen edi,- dedi Sý resýrstary jáne ırrıgatsııa mınıstri Nurjan Nurjigitov.
Aqtóbedegi úsh iri sý qoımasy kóktemgi tasqynǵa daıyndalyp jatqanyn jazǵan bolatynbyz.