Qazaqstanda sońǵy úsh jylda ishimdik ishetinderdiń sany 9 paıyzǵa azaıdy
15 jáne odan joǵary jastaǵy jer shary turǵyndarynyń 47 paıyzy ishimdikti paıdalanady, olardyń 5% - qaýipti mólsherde. Sońǵy jyldary jahandandyrý úrdisine baılanysty spırttik sýsyndardyń qoljetimdiligi eleýli ósti, bul alkogoldi paıdalaný baǵytyn ózgertýmen (kólemi men sıpatyn) jáne spırttik sýsyndardy shamadan tys paıdalanýmen baılanysty máseleniń ózekti bolýyna ákeldi. Alkogoldi paıdalaný adam densaýlyǵyna qaýip tóndiretin negizgi faktorlardyń birine aınaldy.
Qaterli faktorlardyń taralýynyń joǵarylyǵy halyqtyń óz densaýlyqtaryna, óz otbasynyń jáne janyndaǵylardyń densaýlyǵyna jaýapkershilik deńgeıleriniń tómendigin bildiredi. Ár túrli elderdiń tájrıbeleri men halyqaralyq zertteýlerdiń derekteri, alkogoldi paıdalanýdy densaýlyǵy úshin qaýipti mólsherden 10% tómendetý, erler arasyndaǵy ólimdi 20%, baqytsyz jaǵdaılar ólimin 5% qysqartatyndyǵyn kórsetip otyr.
Qazirgi ýaqytta Qazaqstan Respýblıkasynda alkogoldi satýdy jáne paıdalanýdy retteıtin zańnamalyq-normatıvtik baza bar: QR «Halyqtyń densaýlyǵy jáne densaýlyq saqtaý júıesi týraly» Kodeksiniń, 159-baby, (2009); QR «Ákimishilik quqyq buzý týraly» Kodeksi (2001) - 2009 jylǵy tamyzdaǵy alkogoldi sýsyndardy qoǵamdyq oryndarda ishýge tyıym salý - tolyqtyrýlar men ózgertýleri - alkogoldi kámeletke tolmaǵandarǵa satqandyǵy úshin aıyppul sanktsııalaryn 60 AEK deıin kóterý; QR Úkimetiniń № 731(2007) qaýlysy - mektepke deıingi jáne bilim berý uıymdarynan 100 metr radıýsta alkogoldi sýsyndardy satýǵa tyıym salý.
Sońǵy úsh jylda Qazaqstanda alkogoldi paıdalaný 9% tómendegen jáne qazirgi ýaqytta alkogoldiń juqpaly aýrýlarǵa shaldyǵýdyń qaterli faktory retinde taralý deńgeıi respýblıkada 35,8% quraıdy. Alkogoldi paıdalanýdyń tómendeýi Qazaqstanda júrgizilip otyrǵan memlekettik saıasatpen baılanysty: jasy 21 tolmaǵan tulǵalarǵa spırttik sýsyndar satýǵa, alkogoldi syrtqy jarnamalarǵa jáne BAQ-tarda jarnamalaýǵa tyıym salý, sondaı-aq avtokólik quraldaryn mas kúıinde basqaratyn júrgizýshilerdiń jaýapkershiligin kúsheıtý.
Dúnıejúzilik densaýlyq saqtaý uıymynyń Qazaqstandaǵy keńsesiniń basshysy Melıta Výınovıch: «Qazaqstan oń saıasat júrgizý, ınnovatsııa jáne ınvestıtsııany durys baǵyttaý negizinde densaýlyq saqtaý júıesin kúsheıtýde ilgerileýshilik tanytty. Qoǵamdyq densaýlyq saqtaý reformalary qazirdiń ózinde belgili bir jaqsy nátıjeler kórsetýde. Mysaly, biz eldegi ókpe aýrýlarynyń tómendegenin jáne alkogoldi paıdalanýdyń tómendeýin kórip otyrmyz», - dep málimdedi. Ol Qazaqstannyń tájrıbesi Eýropalyq elder úshin úlgi bolarlyq dep sanaıdy. Búgingi tańda DDU óziniń densaýlyq saqtaý strategııasyn barlyq Eýropalyq óńir úshin qarastyrýda. Jańa «Densaýlyq saqtaý strategııasy 2020» keıbir elderdiń sátti jumystaryn qarastyryp otyr.
Qazaqstanda 2007 jyldyń 29 qazanynan alkogolden bas tartýdyń Ulttyq kúni atap ótiledi. Respýblıkamyzda, sol sııaqty álemniń kóptegen elderinde alkogoldi shamadan tys paıdalaný ólimniń, jumysqa qabilettilikti joǵaltýdyń negizgi sebepteriniń biri bolyp tabylady.
2011-2015 jyldarǵa arnalǵan «Salamatty Qazaqstan» Memlekettik baǵdarlamasyn júzege asyrýdyń is-sharalary sheginde SÓSQPUO uıymdastyrý-ádistemelik basshylyǵymen 2012 jyldyń 22 qazanynan respýblıka óńirlerinde 31 qazan - Alkogoldi paıdalanýdan bas tartýdyń ulttyq kúnine ushtasylǵan ishimdikti shamadan tys paıdalanýdyń aldyn alý boıynsha on kúndik ótedi.