Qazaqstanda 76 sý sharýashylyǵy nysany iske qosylady

Foto: None
NUR-SULTAN. QazAqparat- QR Ekologııa, geologııa jáne tabıǵı resýrstar mınıstrligi Sý resýrstar komıteti «Qazsýshar» RMK-nyń deregi boıynsha Qazaqstanda quny 149 mlrd teńgeni quraıtyn 76 jańa sý sharýashylyǵy nysany iske qosylady, dep habarlaıdy QazAqparat.

46 nysannyń qurylysy respýblıkalyq bıýdjettiń esebinen júzege aspaq, onyń jalpy quny 79 mlrd. teńgeni quraıdy. Sondaı-aq, Eýropalyq damý jáne qaıta qurý banki men Islam damý bankiniń zaemy arqyly 30 nysan paıdalanýǵa berilmek.

Aıta keteıik, «Qazsýshar» RMK-nyń jarǵylyq kapıtalyn ulǵaıtý maqsatynda 2016 jyldan beri elimizdiń 9 oblysy (Aqtóbe obl., Almaty obl., Qaraǵandy obl., Qostanaı obl., Qyzylorda obl., ShQO, Jambyl obl., Pavlodar obl. jáne Túrkistan oblysy) boıynsha apatty jaǵdaıdaǵy 20 gıdrotehnıkalyq nysan qaıta jóndelýde. 2016-2019 jyldary aralyǵynda 11 nysan paıdalanýǵa berildi. Qalǵan 9-y bıyl iske qosylmaq (Pavlodar oblysy – 3, ShQO – 3, Almaty oblysy – 1, Túrkistan oblysy – 1 jáne Qostanaı oblysy – 1 joba). Sondaı-aq, 2021 jyldyń sońyna deıin Pavlodar men Aqtóbe oblystarynda turaqty jáne mıleratıvti sýarý júıesi boıynsha 21 joba paıdalanýǵa berilý josparlanýda.

Jumyspen qamtý jol kartasy aıasynda bıýdjettiń esebinen 16 joba júzege aspaq. Onyń jalpy quny 32,2 mlrd. teńge. Bıyl qurylysy júrgizilip jatqan 16 nysannyń 11-i paıdalanýǵa berilmek. Qalǵan 5 joba 2021-2022 jyldar aıaqtalady.

Eýropalyq damý jáne qaıta qurý bankiniń zaemdary aıasynda Aqtóbe, Jambyl jáne Túrkistan oblystary boıynsha 24 kelisimshart júzege asyrylmaq. Olardyń jalpy somasy 59 mlrd teńge.

Islam damý bankiniń zaemdary negizinde Almaty jáne Túrkistan oblystarynda 6 joba júzege asyrylady. Onyń jalpy quny 44 mlrd teńge.

Jalpy, qurylysy júrgizilip jatqan 24 nysanda 314 tehnıka, 705 jumysshy men ınjenerlik-tehnıkalyq qyzmetker jumyldyrylǵan. Onyń 453-i jergilikti turǵyn.

Sý sharýashylyǵy nysandaryndaǵy qaıta jóndeý men jańartý jumystary kelesideı nátıje bermek:

- Almaty, Túrkistan, Aqtóbe, Jambyl jáne Pavlodar oblystarynda jalpy aýmaǵy 155 myń gektar, quny 134,8 mlrd. teńge bolatyn jerdegi sýlandyrý júıelerin qalypqa keltiredi;

- Apatty jaǵdaıda turǵan 20 sý qoımasy men gıdrotehnıkalyq nysandy qalypqa keltiredi. Olar negizinen tótenshe jaǵdaı oryn ala qalǵan kezde qaýiptiń betin seıiltýge arnalǵan. Sý bógetteri 299 601 adam turatyn 40 eldi mekendi qorǵap, sý deńgeıin qadaǵalap otyrýǵa múmkindik beredi. Sondaı-aq, jınaqtalǵan jáne retteletin sýdyń kólemi artady.


Seıchas chıtaıýt