Kardıolog: Fastfýd — júrek aýrýynyń basty sebepteriniń biri
Dárigerdiń aıtýynsha, bul taǵamdy únemi tutyný holesterın men qan qysymynyń joǵarylaýyna ákelýi múmkin. Al bul júrek aýrýlarynyń órshý qaýpin arttyrady.
«Fastfýdtaǵy qanyqqan maı arterııada holesterın túıinderiniń paıda bolýyna ákelýi múmkin. Bul qalypty qan aǵymyna kedergi keltiredi jáne aterosklerozǵa sebep bolady. Osy jaǵdaı mıokard ınfarktisi men ınsýlt qaýpin arttyrady. Fastfýdta tuzdyń kóp bolýy qan qysymynyń joǵarylaýy — gıpertonııaǵa aparyp soǵýy yqtımal. Bul — júrek-qantamyr aýrýlarynyń negizgi qaýipti faktorlarynyń biri», — dedi Botakóz Áýbákirova.
Fastfýd ádette qant pen qarapaıym kómirsýǵa baı. Al mundaı taǵamdy únemi tutyný qant dıabetiniń órshitedi. Júrek problemalarynyń taǵy bir sebebi — osy.
«Durys tamaqtaný — júrek densaýlyǵynyń kepili ekenin túsiný mańyzdy. Fastfýdtyń ornyna jańa pisken kókónis pen jemisti, paıdaly maılardy, mysaly, záıtún maıy, balyq maıyn jáne aqýyzdyń maısyz kózderin, mysaly, taýyqtyń tós eti nemese balyq tutynǵan jón. Sondaı-aq, óz salmaǵyńyzdy baqylap, belsendi ómir saltyn saqtaý da mańyzdy. Turaqty fızıkalyq belsendilik júrek pen qan tamyrlaryn nyǵaıtýǵa, sondaı-aq deneniń jalpy jaǵdaıyn jaqsartýǵa kómektesedi», — dedi dáriger.
Dáriger fastfýd qoljetimdi ári jyldam daıyndalýyna baılanysty jaqsy taǵam bolýy múmkin, alaıda, densaýlyǵymyz — bizdiń basty baılyǵymyz ekenin umytpaýǵa keńes berdi.