Elimizde 2028 jylǵa deıin 42 sý qoımasy salynbaq
«Alda tasqynnyń aldyn alý maqsatynda 2,6 mlrd tekshe metr quraıtyn 42 jańa sý qoımasy salynady. Jalpy kólemi 3,7 mlrd tekshe metr bolatyn 37 sý qoımasyn qaıta qurý, sondaı-aq shamamen 14,5 myń shaqyrym ırrıgatsııalyq kanaldardy salý men qaıta qurý josparlanyp otyr. Bul is-sharalar Sý salasyn damytýdyń 2024-2028 jyldarǵa arnalǵan keshendi josparynda kózdelgen. Bıyl Báıdibek ata jáne Qaraqýys (Túrkistan oblysy) qurylysy jáne úsh sý qoımany Aqtóbe (Aqtóbe oblysy), Qapshaǵaı (Túrkistan oblysy) jáne Kırov (BQO)) qaıta salý bastaldy», - dedi Nurjan Nurjigitov Úkimet otyrysynda.
Odan bólek, mınıstr Aqmola, Aqtóbe, Batys Qazaqstan, Pavlodar, Soltústik Qazaqstan, Qostanaı oblystarynyń ákimdikterimen birlesip zaqym kelgen obektilerdi salýǵa, qaıta jańǵyrtýǵa jáne qorǵaý bógetterin nyǵaıtýǵa baǵyttalǵan 56 jobanyń baryn aıtty.
«34 gıdrotehnıkalyq qurylystarda «Qazsýshar» fılıaldary jóndeý jumystaryn bastady. Sonymen qatar Batys Qazaqstan (22 km) jáne Shyǵys Qazaqstan oblystarynda (73 km) 95 shaqyrym kanaldy mehanıkalandyrylǵan tazalaý jumystary júrgizildi. Sý tasqyny kezeńine daıyndyq tek gıdrotehnıkalyq qurylystardy jóndeý jáne sý qoımalaryndaǵy bos syıymdylyqtardy bosatý arqyly ǵana emes, sý tasqynyn basqarýdyń álemdik tájirıbesi men strategııalaryn taldaı otyryp, mınıstrlik barlyq deńgeıdegi memlekettik organdardyń jaýapkershiligi, quqyqtary men ókilettikteri aıqyndalǵan, sý sektoryn klımattyń ózgerýine beıimdeý sharalary kúsheıtilgen jańa Sý kodeksiniń jobasyna túzetýler daıyndaldy», - deıdi vedomstvo basshysy.