Dárigerler týberkýlezdiń aldyn alý joldaryn aıtty

Foto: None
PETROPAVL. QazAqparat – Soltústik Qazaqstan oblysynda byltyr 183 adam týberkýlezben aýyrǵan, bul onyń aldyndaǵy jylmen salystyrǵanda 16 % az, dep habarlaıdy QazAqparat tilshisi.

SQO sanıtarııalyq-epıdemıologııalyq baqylaý departamenti baspasóz qyzmetiniń málimetinshe, profılaktıkalyq jáne epıdemııaǵa qarsy júrgizilgen is-sharalar kesheniniń arqasynda óńirde týberkýlezben aýyrý sońǵy 5 jyl boıy tómendep keledi. Máselen, 2021 jyly týberkýlezben syrqattaný 16 % tómendegen. 2020 jyly jańadan 219 syrqat tirkelse, byltyr 183 adam dárigerlerdiń kómegine júgingen. Negizinen eresek adamdar aýyrady, balalar arasynda aýrýshańdyq tómen.

«Týberkýlez qozdyrǵyshy álemde alǵash ret 100 jyl buryn ashylǵanyna qaramastan, aýrý áli kúnge deıin adamdarǵa úlken qaýip tóndiredi. Sondyqtan saqtyqty joǵaltýǵa bolmaıdy. Óıtkeni bul aýrý deneniń barlyq tinin zaqymdaýy múmkin. Biraq, kóbine tynys alý múshelerinde qabyný protsesi júrip, zaqymdaıdy. Byltyr SQO-da juqtyrǵandardyń 93 % týberkýlez tynys alý aǵzalarynda bolǵan», - deıdi sanıtarlyq dárigerler.

Infektsııa aýrý adamnan juǵady. Kóbinese týberkýlez aýa-tamshy jolymen taralady. Týberkýlezben aýyratyn naýqas jótelgende, túshkirgende, sóılegende qaqyryq pen silekeıdiń usaq tamshylary aýaǵa taraıdy, olarda kóptegen mıkobakterııalar bolady.

«Týberkýlez adamnyń jasyna, jynysyna, áleýmettik jaǵdaıyna qaramaıdy. Týberkýlez mıkobakterııasyn turmysy nasharlar da, baılar da birdeı juqtyrady. Týberkýlez mıkobakterııasy aǵzaǵa túskennen keıin taralady, biraq mindetti túrde adamda aýrý týdyrmaıdy. Olardyń kópshiligi óledi, biraq keıbiri ómirsheń bolady. Ol tek biraz jyldan keıin ǵana syr berýi múmkin», - deıdi mamandar.

Týberkýlezben aýyrýǵa turǵyn úı jaǵdaılary, durys tamaqtanbaý, stress, uıqynyń bolmaýy, basqa dertter áser etýi múmkin. Sanıtarlyq mádenıetiniń tómendigi, ıaǵnı gıgıenalyq talaptardy saqtamaý da adamnyń aǵzasyn álsiretedi jáne aýrýdy qozdyrady. Alkogol paıdalanyp, temeki shegetinder de qater tobyna jatady.

Qaterli aýrý balalar arasynda taramaýy úshin týberkýlezge qarsy vaktsınatsııa júrgiziledi. Juqtyrǵan balalardy anyqtaý úshin týberkýlın synamalary ádisi qoldanylady.

Mamandardyń aıtýynsha, týberkýlez aýrýynyń aldyn alý úshin eń bastysy densaýlyqty shynyqtyryp, ımmýnıtetti tómendetetin aýrýlardan der kezinde emdelip otyrý qajet.


Seıchas chıtaıýt