Buryn shetelden ákelinetin sý únemdeý tehnologııalary Túrkistanda shyǵarylyp jatyr
Búgin oblys ákimi Darhan Satybaldy eseptik kezdesýinde sý tapshylyǵy máselesi qalaı sheshiletinin aıtyp berdi.
Ákimniń aıtýynsha, buryn tek shetelden ákelinetin sý únemdeý tehnologııalary búginde Túrkistanda shyǵarylýda. Óndiristik parkte ashylǵan kompanııalardyń sý únemdeý tehnologııalary basqa da oblystarǵa satylyp jatyr.
«Ózderińizge belgili, elimizde jyl saıyn aǵyn sý tapshylyǵy baıqalady. Sondyqtan sý únemdeý tehnologııasyn 216,3 myń gektarǵa engizip, sýarmaly jerler úlesin 40%-ǵa jetkizý josparymyz bar. Bıyldyń ózinde bul tehnologııa jalpy 50 myń gektarǵa deıin jetkizildi», — dedi D. Satybaldy Ortalyq kommýnıkatsııalar qyzmetinde.
Aımaqta sý únemdeý tehnologııalaryn qoljetimdi etý úshin jalpy quny 11,7 mlrd teńge bolatyn 3 óndiris orny ashylǵan. Onyń ishinde quny 7 mlrd teńge «Jylyna 1 000 dana jańbyrlatyp sýarý mashınalaryn shyǵarý» zaýyty, 4,1 mlrd teńgege — «14 myń gektar tamshylatyp sýarý óndirisi» jáne «Turan sý» memlekettik kásipornynyń 650 mln teńgelik jylyna 9 myń gektar tamshylatyp sýarý júıesin shyǵaratyn óndirisi iske qosyldy.
Sonymen birge, qytaılyq ınvestordyń 2 mlrd teńgelik 40 myń gektarǵa tamshylatyp sýarý óndirisi kelesi jyly kóktemde aıaqtalady.
«Oblysta sý nysandaryn salý, qalpyna keltirý jumystaryn jedeldetý úshin «Turan sý» MKM áleýetin tolyq paıdalanamyz. Olar óz tabysy esebinen 60 dana arnaıy tehnıka satyp aldy. Nátıjesinde qosymsha 5 mlrd teńgege baǵalanatyn jumystardy óz esebinen atqaryp, ekonomıkalyq tıimdiligin 2 esege arttyrdy. Kásiporyn kórsetken tıimdilik nátıjesinde, jaqynda Islam damý bankiniń ókilderi kelip, tikeleı 73,6 mlrd teńgege 14 jobany qarjylandyrýǵa kelisti. Sol arqyly 160 shaqyrymnan astam kanal betondalyp, 53 myń gektar jerdi sýmen qamtamasyz etý jaqsarady», — dep túsindirdi D. Satybaldy.
Sonymen qatar, Túrkistan qalasy jáne onyń 6 aýdanyn 113 mln tekshe metr sýmen turaqty qamtamasyz etý úshin 2 iri sý qoımasy salynady. Qazir «Báıdibek ata» sý qoımasynyń qurylysy qarqyndy júrgizilýde. Al «Boraldaı» sý qoımasynyń qurylysy 2025 jyly bastalady.
Aıta keteıik, oblystaǵy ındýstrııalyq aımaqtarǵa qolaıly jaǵdaı jasaý maqsatynda ındýstrııalyq aımaqtarda elektr energııasy tarıfi 47 teńgeden 25 teńgege deıin arzandatyldy.
Sondaı-aq, Túrkistan qalasynda 147 mlrd teńgege maqtany tereń óńdeıtin iri zaýyttyń qurylysy bastaldy. Zaýytta 4 myńnan astam jumys orny ashylyp, jylyna 13 myń tonna ıirilgen jip, 50 mıllıon metr úı toqyma buıymdary, 7 mıllıon dana tósek-oryn shyǵarady.