Búgin – Pravoslav hrıstıandarynyń Rojdestvo merekesi
Pravoslav Rojdestvosynyń erekshelikteri
katolıkter merekeleıtin 25 jeltoqsandaǵy Rojdestvodan aıyrmashylyǵy – pravoslavtyq Rojdestvo 7 qańtarda atalyp ótedi. Bul aıyrmashylyq pravoslav dástúrinde ıÝlıan kúntizbesiniń qoldanylýymen túsindiriledi, al katolık shirkeýi Grıgorıan kúntizbesin qoldanady.
Merekeniń maǵynasy
Isa Másih Rojdestvosy – álemniń júzden astam elindegi hrıstıandar úshin eń mańyzdy merekelerdiń biri. Bul kún Isa paıǵambardyń dúnıege kelý qurmetine belgilengen jáne adamnyń Qudaımen til tabysýyn beıneleıdi.
Shirkeý ilimi boıynsha, Rojdestvo – Isanyń keshirim úshin jasaǵan erligin jáne kúnáǵa batqan alǵashqy adamdar tabıǵatynyń jańarýyn bildiredi.
Mereke dástúrleri
Isa Másih Rojdestvosy 40 kúndik Rojdestvo orazasynyń aıaqtalýymen tuspa-tus keledi. Oraza 6 qańtarda, Sochelnık dep atalatyn kúni orazany qatań saqtaýmen aıaqtalady.
Qańtardyń 6-synan 7-sine qaraǵan túni pravoslav shirkeýlerinde saltanatty rojdestvolyq ǵıbadattar ótkiziledi, onda Іnjil oqylyp, duǵalar men saltanatty ánder aıtylady.
Rojdestvodan keıin Qutqarýshynyń dúnıege kelýine arnalǵan 12 kúndik mereke – Svıatkı bastalady. Svıatkı 19 qańtarda shoqyný merekesimen aıaqtalady, bul Isa Másihtiń jerdegi qyzmetiniń bastalýyn bildiredi.
Qazaqstanda qansha pravoslav bar?
2021 jyly júrgizilgen sońǵy sanaq málimetinshe, Qazaqstan halqynyń 17,19%-y hrıstıandyqty ustanady. Onyń ishinde 17,04%-y pravoslav baǵytynda, bul - Qazaqstandaǵy hrıstıandardyń eń kóp bóligi. Kórsetkish slavıan halqynyń dástúrli túrde osy hrıstıandyq baǵytty ustanýymen baılanysty.
Qazaqstanda shamamen 345 pravoslavtyq dinı birlestik bar, onyń ishinde 335 prıhod orys pravoslav shirkeýine qaraıdy. Bul prıhodtar Qazaqstandaǵy Pravoslav shirkeýiniń mıtropolıttik okrýgin quraıdy, onyń ortalyǵy Astana qalasynda ornalasqan.
Orys pravoslav shirkeýine jatatyn birlestikterden bólek, Qazaqstanda Armıan apostoldyq shirkeýi, 7 eski dástúrli shirkeý jáne Reseı pravoslav shirkeýiniń sheteldik bólimine tıesili 2 shirkeý jumys isteıdi.
Astanaǵa jetkizilgen qasıetti buıymdar
Pravoslav Rojdestvosy qarsańynda jáne basqa da mańyzdy kúnderde Qazaqstanǵa Reseı pravoslav shirkeýi úshin qasıetti dúnıeler ákelinetin. Bul senýshilerdiń rýhanı birigýine jáne pravoslav dástúrleriniń nyǵaıýyna yqpal etedi dep sanalady.
Astanaǵa ákelingen qasıetti jádigerler:
• 2012 jyl – Astananyń Ýspen kafedraldyq soborynda Vatıkannyń Memlekettik hatshysy kardınal Tarchızıo Bertone bastaǵan delegatsııa apostol Andreı Pervozvannyıdyń súıeginiń bir bólshegin tapsyrdy.
• 2017 jyl – 17 mamyrda Túrkistan eparhııasynyń 145 jyldyǵyna arnalǵan saltanatty sharalar aıasynda Astananyń Ýspen soboryna «Zulym júrekterdi jumsartýshy» Áz Ananyń ıkonasy jetkizildi.
• 2019 jyl – Qasıtetti Áz ananyń ǵajaıyp feodorovtyq ıkonasy Astana, Almaty jáne Qaraǵandy qalalaryna ákelindi. Bul Máskeý jáne búkil Reseı Patrıarhy Kırılldiń batasymen júzege asyryldy.
• 2022 jyl – Troıtsk-Sergıev Lavr hramynan Astanaǵa Sergıı Radonejskııdiń múrdesi jetkizildi, bul onyń múrdesiniń tabylýynyń 600 jyldyǵyna arnaldy.
• 2024 jyl – Máskeýlik Matrona áýlıesiniń múrdesi Qazaqstan astanasyna jetkizildi.
• 2024 jyl – Jeltoqsanda azaptalýshy áýlıe Ekaterınanyń múrdesi Astananyń Ýspen kafedraldyq soboryna ákelindi.
Qazaqstandyq pravoslavtar Rojdestvony qalaı toılaıdy
6 qańtardan 7 qańtarǵa qaraǵan túni eldegi barlyq shirkeýlerde rojdestvolyq qulshylyq rásimi ótti.
Astana jáne Qazaqstan mıtropolıti Aleksandr Almatydaǵy Voznesensk kafedralyq soborynda merekelik lıtýrgııany júrgizdi. Lıtýrgııa 6 qańtarda saǵat 23:00-de bastaldy jáne ony onlaın kórýge múmkindik boldy.
Astanadaǵy Ýspen kafedraldyq soborynda merekelik qyzmetti Qazaqstan Pravoslav shirkeýiniń is basqarýshysy, Qaskeleń epıskopy Gennadıı ótkizdi.
Astana jáne Qazaqstan mıtropolıti Aleksandrdyń aıtýynsha, Rojdestvo túni men Svıatkıdiń barlyq kúnderinde Qazaqstan hramdarynda beıbitshilikti qalpyna keltirý, óshpendilikti joıý jáne mahabbatty kóbeıtý úshin duǵalar jasalady.