Astanada turǵyn úı qurylysynyń qarqyny azaıa ma
«Qalalyq máslıhat halyqty sýmen qamtý máselesin sheshý maqsatynda jańa turǵyn úıler qurylysyna tyıym salmaq. Másele máslıhat otyrysynda talqylandy. Osyǵan qatysty sizdiń pikirińiz qandaı?» degen saýal qoıdy tilshiler.
«Bul jerde áńgime tyıym salý emes, turǵyn úı qurylysy qarqynyn azaıtý týraly shyǵar. Biraq, qarqyndy birden tómendetip jiberýge bolmaıdy, bul jaǵyn biz ákimdikpen talqylaǵanbyz. 2020 jyly ákimdik aldynda 3 mln sharshy metr turǵyn úı salý mindeti turdy, ol artyǵymen oryndaldy. 2021 jyly 3 mln 200 myń sharshy metr turǵyn úı turǵyzyldy. Kórsetkishti 3,5 mln sharshy metrge arttyrý týraly áńgime qozǵalǵanda biz qarsy boldyq. Bul jerde túzetýler kerek», - dep jaýap berdi Premer-Mınıstrdiń orynbasary.
Onyń aıtýynsha, turǵyn úıler aldymen qajetti ınfraqurylymmen (sý, jylý, jol jáne t.b.) qamtylýy kerek.
«Sondyqtan da, jańa jylý ortalyqtarynyń qurylysy bastaldy. Sonymen qatar, tabıǵı gazben qamtý qatar júrip jatyr. Odan bólek, elektr energııasy stansasyn salý qajet jáne káriz qubyrlaryn tartý kerek. Osy máseleler sheshilgennen keıin baryp, turǵyn úıler qurylysynyń qarqynyn ulǵaıtý týraly sóz qozǵaýǵa bolady. Degenmen, baspanaǵa suranys joǵary, ásirese qoljetimdi jáne áleýmettik», - dep tolyqtyrdy Altaı Kólginov.