Aqtaýda «Soltústik-Ońtústik» birinshi kóliktik saýda-eksporttyq forýmy ótip jatyr
«Soltústik-Ońtústik» kólik dálizi – Reseı-Qazaqstan-Túrikmenstan-Iran jáne Pákistan elderin baılanystyrady. Byltyr osy baǵyt boıynsha júk tasymaly 2,1 mln tonna bolǵan. Búginde bul kólik dálizine ózge de memleketter qyzyǵýshylyq tanytyp otyr. Forýmda 3 mańyzdy qujatqa qol qoıyldy.
– Birinshi mańyzdy sheshim, tarıhı sheshim desek te bolady, soltústikten ońtústikke qaraı júretin kólik dáliziniń jańa baǵytyn aıqyndadyq. Bul Qazaqstan arqyly Túrikmenstanǵa odan ary Aýǵanstanǵa arnaıy temir jol dálizin salý máselesi. ıAǵnı «Trans Aýǵan temir jol» dálizi. Bul búgin qabyldanyp otyrǵan sheshim. Búgin tańerteń úsh jaqty kezdesý boldy. Úsh jaqty qol qoıdyq, - deıdi Qazaqstan Respýblıkasynyń Kólik mınıstri Marat Qarabaev.
Ekinshi mańyzdy sheshim – Qazaqstan aýmaǵynan ótetin kez kelgen tranzıttik júkke 50 paıyz arnaıy jeńildik jasalatyn boldy. Bul sharalar kólik dálizin odan ári damytýǵa aıtarlyqtaı yqpal etpek.
Sondaı-aq osy baǵytty damytý úshin Qazaqstan, Iran, Túrikmenstan jáne Reseımen 2024-2025 jyldarǵa arnalǵan «Soltústik-Ońtústik» halyqaralyq kólik dáliziniń shyǵys marshrýtynyń áleýetin sınhrondy damytý boıynsha Jol kartasyna qol qoıyldy. Osy qujatty iske asyrý 2027 jylǵa qaraı dálizdiń ótkizý qabiletin jylyna 15 mıllıon tonnaǵa deıin, al 2030 jylǵa qaraı 20 mıllıon tonnaǵa deıin ulǵaıtýǵa múmkindik beredi.
Nátıjesinde Parsy shyǵanaǵy porttaryndaǵy termınaly bar jáne odan ári Úndistanǵa shyǵatyn «Soltústik-Ońtústik» kólik dáliziniń áleýeti artyp, elimizdiń ekonomıkalyq damýynyń lokomotıvteriniń birine aınalýy múmkin.
– Biz «Soltústik-Ońtústik» baǵyty boıynsha júk tasymaly birneshe ese artady dep kútýdemiz. Aqtaý porty qazir bul kólik dálizinde Qazaqstan men Iran arasyndaǵy saýda-sattyqtyń aımaqtyq ortalyǵy ispetti. Astyq pen qurylys materıaldary tasymaldanady. Kólik dálizi damyǵanda Iran tranzıttik elge aınalyp, júkter bizdik port arqyly ońtústik-shyǵys Azııaǵa, Úndistan men Shyǵys Afrıkaǵa, Parsy shyǵanaǵy elderine tasymaldanady, - deıdi Aqtaý teńiz portynyń basshysy Abaı Túrikpenbaev.
Forýmda temirjol jáne avtomobıl joldaryn, sondaı-aq «Soltústik-Ońtústik» kólik dáliziniń negizgi qatysýshylary úshin porttardy damytýdyń ózekti máseleleri talqylanyp jatyr.