«Aq bulaq» baǵdarlamasy aıasynda merdiger kompanııalar aýyzsýdy aýyldaǵy úılerdiń aýlasyna deıin kirgizýge kúsh salýda
Jalpy, sý resýrstary máselesin keń kólemde qarastyratyn bolsaq, HHІ ǵasyrdaǵy Qazaqstan úshin onyń eń tolǵaqty taqyryptar qataryna shyǵatyndyǵyn baıqaımyz. Qazirgi kúni tuşy sý kózderiniń máselesi, sonyń ishinde halyqtyń taza aýyzsýmen qamtylý jaıy jer sharyndaǵy ekologııalyq ahýaldyń ýshyǵa túsýiniń aıasynda adamzattyń ortaq problemasyna aınaldy. Kóptegen sarapshylar endigi kezekte el men eldiń, óńir men óńirdiń arasynda bolýy múmkin daý-janjaldar naq osy máseleden órbýi múmkin degen qaýip aıtady. Demek, ár memleket ózderindegi sý resýrstary men ony tıimdi jáne únemdi paıdalaný isine aldaǵy ýaqytta barynsha mán bere túspek.
Elimizdiń sý resýrstaryn nyǵaıtý men onyń qorlaryn saqtaý máselesine Qazaqstan basshylyǵy táýelsizdiktiń alǵashqy jyldarynan bastap-aq qatty kóńil bólýde. Sýmen qamtamasyz etý nysandaryn salýǵa respýblıkalyq jáne oblystyq bıýdjetten bólingen qarjylar jumsalyp jatqanyn aıta ketý kerek. Mine, osylaısha, el ıgiligin kózdegen baǵdarlama tolyǵymen júzege asyrylyp, onda kózdelgen mindetter oryndalatyn bolsa, aldaǵy ýaqytta budan da qomaqty nátıjelerge qol jetkizýimizge bolady. Búgingi tańda sý sharýashylyǵy mamandarynyń kómegimen oblystaǵy jerasty tuşy sý qorynyń mólsheri anyqtaldy. Onyń esebi oblystyq jáne jergilikti ákimdikterge ótkizilýde. Biraq sý qoryn izdestirý jumystary áli kúnge deıin jalǵasyn tabýda. Sý qorlaryn tabý óte ózekti máseleniń biri bolyp otyrǵany belgili. Óıtkeni bul baǵdarlamany ońtaıly júzege asyrýǵa múmkindik beredi.
Joǵaryda atap ótkenimizdeı, «Aq bulaq» aýyzsý baǵdarlamasynyń oryndalýy oblys ákiminiń tikeleı baqylaýynda bolǵandyqtan, qurylysty júrgizgen merdiger kompanııalar aýyzsýdy aýyldaǵy úılerdiń aýlasyna deıin kirgizýge kúsh salýda. Sonymen qatar tarıfter baǵamyn dál anyqtaý úshin ár úıge sý eseptegish qurylǵylar ornatý da qolǵa alynǵan.